Vtipy a aforismy (léto 2010)
Jednou po bohoslužbě pravil chlapeček mamince: „Mami, rozhodl jsem se, že až budu velký, budu kazatel.“
„Proč ne,“ pravila jeho matka. „Ale co tak najednou?“
„No, stejně musím chodit do kostela. Tak jsem si řekl, že je mnohem větší legrace stát a hulákat, než sedět a být zticha.“
:-)
Právník, lékař a kazatel si spolu vyšli do lesa na lov. Natrefili na jelena a všichni najednou vystřelili. Jelen padl, ale nebylo jasné, kdo ho vlastně skolil. Tak nad ním stáli a hádali se, až je tam našel hajný. Poprosili ho o radu jako odborníka, ať rozhodne jejich spor. Hajný zastřelené zvíře krátce prohlédl a kategoricky prohlásil: „Bezpochyby ho střelil kazatel.“
Právník se na něho díval podezřívavě: „Jak jste to tak rychle poznal?“
„Jednoduše. Šlo to jedním uchem tam a druhým ven.“
:-)
Většina lidí by chtěla sloužit Bohu, ale jenom jako poradci.
:-)
Potřebuješ pohyb – choď každý den s Bohem.
:-)
Moudrost má dvě části: a) máš toho hodně co říci k tématu, b) neřekneš to.
:-)
Buďme houbaři lidí: my budeme hledat a Bůh čistit.









