Všemohoucí, vševědoucí
Jestliže tedy Pán Bůh ví všechno, i to, jak se rozhodnu a co udělám, jestliže dokonce může všechno, a tedy i ovlivnit, jak se rozhodnu - proč nás napomíná, vede k pokání a jaký smysl by měl Boží trest?Jistě nejsem první ani poslední, kdo se na to ptá. A slýchám takové a podobné otázky i od lidí necírkevních.
Nevím, ale zdá se mi, že si takové otázky občas položí každý. Zjistil jsem, že u některých lidí to, že na podobnou otázku nenachází odpověď, je jakýmsi důkazem, že Bůh není. Jaké překvapení je ale čeká, když jim přiznáme, že tápeme naprosto stejně a odpověď jsme také nenalezli?! A přece to naší víře v Krista nebrání. Není přece založena na správné odpovědi na filozofickou hříčku, ale na osobní zkušenosti odpuštění a Boží moci. Zjišťuji, že naše tápání otevírá dveře k rozhovoru víc než přesné odpovědi (natož pak odpovědi, které jsou demagogické a hloupé).
Říkal jsem si, že se mrknu do Bible, jak že to s Boží všemohoucností a vševědoucností je. U všemocného mi bylo jasné, že jej v Bibli najdu mnohokrát. Ale vševědoucí? Pátrám v paměti naprosto marně. Pustil jsem si vyhledávač slov a zadal „vševědoucí". Najde se vůbec toto slovo v Bibli? Najde! Ale pouze jedenkrát. Je v modlitbě Chany v 1 Sam 2,3, když se jí narodil syn. Asi tu Chaně nejde o nějaké vědění skryté budoucnosti, ale především o vědění toho, za co se Chana tak usilovně modlila. Ví, že Pán Bůh věděl o veškerém jejím utrpení - prostě to všechno věděl a její modlitbu vyslyšel, ačkoli ji například Élí považoval za bláznivou a opilou. A tak Chana chválí Boha za to, že je vševědoucí.
Dovolte mi jeden příklad. Profesor Pavel Eisner mluvil o kráse a říkal, že není pravdou, že nejhezčím stvořením je mladá dívka - ne, je to stařec, ovšem vydaří-li se. Jistě chápeme, že zde pan profesor mluví o dvou rozměrech krásy. Je třeba pochopit, o jaké kráse že to mluví. Je třeba zvolit správný úhel pohledu. A jaký úhel pohledu zvolit u vševědoucnosti? Nápovědou jsou mi proroci. To nejsou věštci budoucnosti, jak je chápali pohanské národy okolo Izraele a jak je někdy chápou lidé dnes. Prorok především vidí současné věci Božím pohledem, a proto je mu jasné, jak to dopadne. Ví, co naše jednání přinese. Budoucnost pro něj není překvapením, ale následkem našeho současného jednání. A právě tak vidí i Bůh nás. Vidí naše jednání a samozřejmě i ovoce, které sklidíme.
Všemohoucnost (stejně jako všemocnost) můžeme chápat minimálně ze dvou úhlů pohledu. Za prvné - všemohoucí je ten, kdo dokáže vše. Zde se ale dostáváme na scestí i pouhou dětskou hádankou - a dokázal by Bůh udělat něco tak těžkého, že to sám neunese? Je zřejmé, že zde vlastně není řeč o Bohu, ale o tom, zda je možné všemohoucnost takto chápat. Myslím, že ne.Rád bych vám nabídl jiný úhel pohledu. Všemohoucí je ten, kdo je svrchovaný, komu nemůže nikdo nic zakazovat a omezovat jej. Myslím, že Bible nám nechce představit Boha jako toho, který dokáže všechno, ale právě jako toho, kdo je naprosto svrchovaný, jako toho, kterého nikdo nemůže v jeho právech a moci omezit - je všemohoucí. Není nikdo, kdo by byl „nad ním" a určoval mu hranice.
Radim Škaloud
