Narkomani, bezdomovci, pochybné existence. Kdo by se s takovými lidmi dobrovolně stýkal? A kdo by vynakládal čas a peníze na jejich uzdravení a navrácení do normálního života? Dokáží křesťané vyjít vstříc narkomanům? Abych našel odpověď na tuto otázku, navštívil jsem terapeutickou komunitu Vršíček, jejímž zřizovatelem je Evangelická církev metodistická v Plzni. Komunita se nachází v bývalé hájovně nedaleko Rokycan. Povídal jsem si se zaměstnancem komunity panem Miloslavem Čechem.

Co všechno se na Vršíčku nachází?

Kuchyň, denní místnost a pokoje klientů. Naše kapacita je dvanáct klientů, ovšem chystáme velkou rekonstrukci, po které by se měla zvýšit až na dvacet klientů.

Jak provádíte svou terapii?

Náš program není psychiatrického druhu, není to léčebné zařízení. Říkáme tomu „učednický program". Aplikujeme biblické a křesťanské principy do života našich klientů. Kromě toho nám sem dojíždí lékař z dobřanské léčebny. Součástí programu je také pracovní terapie. Tento pán je naším klientem.

Jak se v komunitě cítíte?

Klient: Cítím se velice dobře díky pochopení a velice pěknému přístupu personálu. Byl jsem překvapen, že se tu cítím nad očekávání dobře. Vedoucí programu je pan Petr Balous.

Jak funguje vaše komunita?

Naši klienti tady bydlí zhruba rok. Většina programu se odehrává ve skupině. Musí vařit, uklízet dům, pomáhat s úpravami zahrady atd. Pomáháme jim s jejich psychickými problémy, v navazování vztahu s rodinami. Máme sociálního pracovníka, který jim pomáhá zase s vyřizováním dluhů a různých problémů se soudy, které mají. Pak tady samozřejmě probíhá tzv. skupinová terapie. Díky projektu z Evropské unie se nám podařilo vybavit učebnu počítači, tudíž klienti mají možnost naučit se s nimi pracovat.

Pane Čechu, jak vlastně funguje ta duchovní stránka programu?

Každý den ráno zahajujeme tzv. ranní komunitou, kdy čteme úryvky z Bible a volně si o nich povídáme. Snažíme se klienty nějak povzbudit a nasměrovat. Součástí programu je také návštěva biblických hodin v Plzni ve sboru ECM a rovněž jezdíme v neděli na bohoslužby.

Jaké jsou reakce klientů?

Vesměs pozitivní, protože je k víře nenutíme, jsou v roli pozorovatele.Mění se jejich životy? 
To je rovněž individuální záležitost, ale jsme rádi, když se to povede, když klient dojde k jakémusi zlomu, kdy si sáhne na dno nebo pozná, že je potřeba něco radikálně změnit. A potom se dostaví skutečný obrat a přináší to i své ovoce. Ovšem ten program je dobrovolný, tzn. nemůžeme nikomu bránit ani v tom prostě se sebrat, program přerušit a odejít.

Petr Vaďura
původně připraveno pro ČRo 1 Radiožurnál

Začátkem devadesátých let vznikla v naší církvi myšlenka zřízení středisek křesťanské pomoci (v Jihlavě předně bezdomovcům, v Plzni bývalým vězňům). Podle potřeb, které se ve společnosti ukazovaly, se upravovalo i zaměření této služby. Při aktivitách našich plzeňských spolupracovníků v duchovenské službě ve vězeních se ukázalo, že je třeba nabídnout pomoc lidem, kteří z vězení vycházejí a chtějí se zapojit do společnosti. Zvlášť obtížné to bylo pro ty, kdo předtím prožili alkoholovou závislost a mezitím ztratili domov. Po čase bylo v souvislosti se zákonem o sociálních službách nutno mít objekt alespoň pro 20 osob. Proto církev zakoupila objekt bývalé hájovny v Litohlavech u Rokycan, kde zřídila terapeutickou komunitu Vršíček (podle názvu místa).

Josef Červeňák

Terapeutická komunita Vršíček (TK)poskytuje rezidenční, sociálně integrační program pro muže ve věku 18 - 40 let se závislostí na návykových látkách. Program je založen na bio-psycho-socio-spirituálním modelu závislosti. V chráněném prostředí absolvují roční, intenzivní, převážně skupinový program. Klientům je poskytováno ubytování, strava, osobní a skupinová terapie, výuka na počítačích, arteterapie, pracovní terapie, osobní a krizové poradenství, sportovní a volnočasové aktivity, asistence při jednání s úřady, duchovní péče, rekondiční a zátěžové pobyty.

V průběhu programu jsou klienti seznámeni se základy křesťanské víry, čtou Bibli, pravidelně se účastní bohoslužeb a biblických hodin. Jsou vedeni k tomu, aby prázdnotu svého života, kterou dříve řešili užíváním návykových látek, zaplnili osobní vírou a osobním vztahem k Bohu.

Cílem projektu je podchytit klienty s problémem závislosti, motivovat je k léčbě a aktivizovat je k abstinenci drog a ke zdravému životnímu stylu. Klientům je umožněno vykonávat trest obecně prospěšných prací v rámci programu v jejich volném čase v rozsahu 1200 - 1500 hodin/rok.

V roce 2009 využilo služeb v TK 35 mužů. Z dlouhodobého sledování uživatelského hodnocení efektivity vyplývá, že i klienti odcházející před dokončením programu vnímají zlepšení kvality svého života.