Musím vyznat - nezdá se mi. Text to nijak nenaznačuje. Naopak. Zdá se, že dojem, že byl Zacheus zloděj, má svůj původ ve dvou verších. Jednak je to verš 7, kde lidé reptají: „On je hostem u hříšného člověka!" Hned v dalším verši (8) je pak napsáno: Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně."

Nejprve k verši 7. Je nám předloženo hodnocení zástupu. Jistě je toto hodnocení spojeno se zaměstnáním Zachea. Byl to celník, a tak byl prostě v jednom pytli s těmi všemi vydřiduchy z tehdejšího finančáku. Nutno vědět, že clo tehdy nebylo vybíráno jako dnes podle platných tabulek, ale bylo vlastně závislé na libovůli výběrčího. Ten měl svěřenou celnici a měl z ní odvést roční clo. Jak jej vybere a o kolik vybere víc, bylo jeho věcí. Není divu, že lidé celníky nenáviděli. Ani my namnoze nejsme nadšení přívrženci finančních a celních úřadů a přitom tamní zaměstnanci vykonávají svou práci na základě předpisů a v souladu s pravidly. Jak by se náš postoj k finančnímu úřadu změnil, pokud bychom přišli odevzdat daň a bylo by na úředníkovi, kolik po nás bude chtít - jistě by chtěl vždy mnohem víc, než je z našeho pohledu správné a spravedlivé! K tomu je ještě třeba si uvědomit, že vybírání cla bylo svěřováno za peníze (kupováno), a to od okupantů - Římanů. Možná bychom mohli přirovnat nechuť Izraelců vůči Římanům odporu našich lidí v době 2. sv. války vůči nacistům. Myslím si, že označení Zachea za „hříšného člověka" nemá vlastně osobní vypovídací hodnotu. Je to jen stereotyp tehdejší doby - jsi celník - tedy hříšník. Tak se i jinde píše, že Ježíš jedl s celníky a jinými hříšníky. Znechucení přihlížejících tedy není v tom, že Ježíš jí právě u Zachea, protože by to byl nějaký zvrhlík a pijan, ale znechucení zástupu je v tom, že se nechal pozvat do domu celníka - zde zástupce všech jemu podobných.

Postupme nyní k verši 8. Zde Zacheus říká: „... a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně." Je správné z tohoto slova usuzovat, že byl Zacheus zloděj? Nenaznačuje snad onen oddíl pravý opak? Věřím, že Zacheus ten den prožil něco velkého a jako důkaz chtěl rozdal polovinu jmění a nahradit vše, co se nahradit dá. Jestliže by byl zloděj a své jmění nabyl tím, že lidi okrádal, jistě by mu bylo jasné, že nemůže slíbit nahradit všem okradeným čtyřnásobně, zvláště pokud před tím rozdá polovinu svého jmění. Takový slib by byl výsměchem a chvástáním. To opravdu Zacheovi nepřipisuji. Myslím, že to myslel zcela vážně. Stejně jako mnozí křesťané dnes, kteří také vracejí vše, k čemu přišli nepravou cestou.

Ukazuje se, že mluvíme-li o Zacheovi jako o zlodějovi, dopouštíme se stejné chyby, stejného stereotypu, jako tehdejší lidé, kteří označovali celníky šmahem jako hříšníky. Takový pohled na Zachea se sám nabízí, je snadné mu podlehnout. A pokud by ho Ježíš nenavštívil, zůstal by Zacheus odsouzen na základě stereotypu. Ježíš ale opět vystupuje ze zajetých kolejí a způsobuje další div a zázrak.

Zbývá se zamyslet nad tím, zda i my dnes máme své stereotypy a škatulky, ze kterých nechceme lidi pustit ven. Obávám se, že ano, a jsem přesvědčen, že mnohem víc, než kolik si chceme připustit. Jakou škatulku jsme určili tomu, kdo je politik, podnikatel? A nebo třeba opačně chápané skupiny lidí - sociální pracovník nebo zaměstnanec neziskovky? Jste ochotni nechat lidi kolem sebe vystoupit ze škatulek, které jste jim určili? Jsme schopni vidět v politikovi bližního, v podnikateli obyčejného člověka? Jsme schopni jim předat něco z toho obecenství, které máme s Bohem? Nebo jsme je již odsoudili a pohoršilo by nás, že k nim jde Ježíš na večeři s odůvodněním, že by přece měl nejdřív činit pokání a dát svůj život do pořádku?

Je smutné, když bohatého člověka vidíme automaticky jako zloděje. Když nejsme schopni nahlédnout do jeho osobních problémů. Když mu vnucujeme, aby řešil problém, který nemá on, ale my. My, kteří mu jeho bohatství závidíme!

Když jsem četl Wesleyho poznámku: „I chudým se zvěstuje evangelium!", říkal jsem si, že dnes by možná více udivilo: „I bohatým se zvěstuje evangelium!" Kéž to jako církev umíme - zvěstovat všem, ke kterým nás Ježíš povolává - chudým i bohatým, k celníkům, sociálním pracovníkům, politikům, podnikatelům i studentům.

Příběh Zachea, to, jak jej chápalo okolí, a to, jak jej viděl Ježíš, je pro nás námětem k přemýšlení, jak vidíme lidi ve svém okolí my a jak je vidí Ježíš. Neliší se ten náš pohled povážlivě od Ježíšova?

Radim Škaloud