Když jsem se před časem dozvěděla, že bude tento editorial mým posledním, musím přiznat, že mě to dost zamrzelo. Nějak jsem se ještě necítila na odpis. Ale dobře. Když už s tím nic nenadělám, ráda bych alespoň „své poslední číslo" věnovala těm, bez kterých by nebylo pro koho psát. Ženám.
Ano, já vím, že časopis čtou i muži, pravidelně, někteří, ale žen je prostě víc. Kdyby jich nebylo, chyběla by víc než polovina čtenářů. Zvláště těch pravidelných. A proto jim patří mé poděkování. Velké. A proto uzavírám tuto řadu časopisu tématem ženy. Je o ženách, pro ženy i s ženami. Kéž si v něm dobře počtete. I muži.
A kéž je vám všem Bůh milostiv a dá vám své požehnání.